REKONSTRUKCE HALY S DŘEVĚNOU NOSNOU KONSTRUKCÍ NEJENOM PRO CHOV DRŮBEŽ – BIOS HALA
Pojďme si na konkrétních halách u konkrétních investorů ukázat průběh některých rekonstrukcí na dřevěné hale typu BIOS. Haly tohoto typu jsou velmi rozšířené a do dnešních dní chovateli ať drůbeže nebo prasat hojně využívány. A co je povzbudivé - i rekonstruovány. Bios hala je z dnešního pohledu řečeno dřevostavbou. Většina hal je již za samou hranicí životnosti, ale v mnoha případech to na nich není znát. Nosné části hal jsou v lepším stavu než opláštění – střecha, podhledy, stěny ať už vnější nebo vnitřní. Rekonstrukce z finančního hlediska vyjde levněji než stavba nové haly. A to je důvod, proč dochází k celkovým nebo částečným rekonstrukcím Biosek. Vymění se střecha za novou, vnitřní opláštění včetně podhledu se demontuje a vymění se za nové odolné agresivnímu prostředí a odolné vůči mytí, opraví se tepelné izolace.
Rekonstrukce začíná od střechy
Každá rekonstrukce by měla začít od střechy. Toto základní pravidlo věděli i ve společnosti DRUMO s.r.o. v Měníně, konkrétně její jednatel Ing. Vlastislav Klaška. Společnost Ing. Klašky provozuje dvě farmy chovu brojlerů (Měnín a Přerov). A právě na farmě v Měníně je 5 hal BIOS, které postupně rekonstruují. Jednak technologicky, ale i stavebně. Ze stavebních rekonstrukcí se zaměřme na výměnu stávající střešní krytiny za novou. Ing. Klaška přesně věděl, co chce – sundat starý eternit a nahradit jej novým trapézovým plechem. Naše společnost zase přesně věděla, jaká rizika na nás mohou při této rekonstrukcí číhat – azbest v eternitové krytině (velký démon všech rekonstrukcí a institucí), poškozené části dřevěných vazníků, špatný stav tepelných izolací na podhledu, odvětrání půdního prostoru kvůli letnímu přehřívání, což se v letošním roce ukázalo jako velký problém mnoha chovatelů a mnoha nejenom rekonstruovaných, ale i nových hal atd.
Výměna azbestové střešní krtiny začíná na úřadech, na kterých je nutné vše podrobně nahlásit a oznámit. Pro zkušenou společnost to není žádný problém. Samotná výměna započala v polovině května letošního roku a nová střecha byla položena, včetně všech klempířských prvků, instalovaných ventilačních hlavic, doplnění tepelné izolace na podhledu a dalších prací za 3 týdny. A přišlo léto a s ním extrémní vedra, která dělala starosti asi všem chovatelům brojlerů. A nejenom jim. Nám střechařům rovněž. Bude fungovat vše, tak jak jsme navrhli? Bude nová střecha správně odvětrávat a nebude se chovná hala díky tomu přehřívat? Zatěžkávací zkouškou jsme prošli! V Měníně je 5 hal vedle sebe.
Některé eternitové a některé plechové. Měření teplot uvnitř chovné haly (v prostoru výkrmu nikoliv v půdním prostoru) ukázalo, že nová střešní krytina ačkoliv je plechová, ale je zároveň navržena a rekonstruovaná jako masivně odvětrávaná, nezpůsobuje přehřívání chovného prostoru. Naopak, měření ukázalo, že hala s novou plechovou krytinou a odvětráním byla v nejteplejších dnech oproti eternitovým střechám, které se všeobecně tolik nepřehřívají jako plech, o 2-3°C chladnější. Je nutné zmínit, že je důležité před začátkem rekonstrukcí vždy správně vyhodnotit a hlavně spočítat ideální způsob odvětrání půdního prostoru. Nejlepší řešení bývají jednoduchá - využití samočinných ventilačních hlavic. Investice do kvalitního aktivního odvětrání půdního prostoru spolu s doplněním tepelné izolace podhledu se tedy vyplatila!
Střecha Bios haly v Měníně před a po rekonstrukci. Před rekonstrukcí byla střecha neodvětrávaná. Nebylo třeba. Eternitové střechy se tolik nepřehřívají. Nová střešní plechová krytina s ventilačními hlavicemi pro aktivní odvětrání. U těchto střech je nezbytné řešit odvětrání, protože při letních vedrech bývá na povrchu plechu běžně 70°C a v půdním prostoru není teplota o moc nižší! O problematice přehřívání jsme psali v předešlých vydáních Drůbežáře.
Další rekonstruovanou částí Bios hal jsou stěny a podhledy. Podívejme se na rekonstrukci těchto částí do dvou podniků, které sice provozují chov prasat, ale stěny a podhledy jsou totožné s chovy drůbeže a lze se tedy inspirovat.
Obložení stěn
Stávající vnitřní obložení stěn a podhledy bývají na stájích Biosek v dosti žalostném stavu. Není to ovšem z důvodu nekvalitních materiálů, ale z důvodů překročení životnosti těchto materiálů o mnoho let a někdy i desítky let. Uvědomíme-li si , jak dlouze původní materiály odolávaly agresivnímu prostředí, je někdy až s podivem, kolik toho vydržely. O to s větším podivem se můžeme dívat po demontáži vnitřního opláštění hal, v jakém téměř bezvadném stavu bývají nosné části hal nebo části rastru. Dřevěné části jako by ani nevěděly, v jakém prostředí několik desítek let byly zabudovány. Jsou samozřejmě některé části, ale těch je zlomek z celkového počtu, které jsou shnilé nebo jinak poškozené. Ty se dají velmi lehce nahradit novými.
Původní vnitřní opláštění – první pohled by mohl naznačovat, že hala je celá na odpis… Druhý pohled, ale ukazuje až neuvěřitelnou odolnost dřevěné konstrukce v agresivním prostředí.
Ukázka zdravotního stavu dřevěného rastru ve stěnách Biosky. Měnili jsme pouze latě pro nové ventilační klapky (obdeníky pod podhledem). Vazníky tvořící krov nevykazují sebemenší náznaky poškození agresivním prostředím.
Jiná věc je stav tepelných izolací. Ty jsou v převážné části úplně zlikvidovány hlodavci nebo jsou vlhkostí degradované natolik, že je musíme nahradit novými. Má to ale své výhody. V současné době se vyrábí tvrdé tepelně izolační desky s λ=0,022 W/mk(λ lambda – koeficient nebo součinitel tepelně vodivosti) a tato hodnota odpovídá tepelně izolačním vlastnostem moderních materiálů (PUR a PIR panely), což v porovnání s izolačními vlastnostmi původní minerální vaty s λ=0,045 W/mk a více nelze srovnávat (čím nižší ʎ je, tím lépe materiál izoluje). Navíc tvrdé izolační desky se velmi snadno opracovávají a lze je tedy velmi jednoduše, rychle a snadno aplikovat do rastru Biosek, která tím získá skvělé izolační vlastnosti a jsou odolné vůči vlhkosti. Dalším důležitým prvkem do skládačky nového opláštění je povrchová úprava. Ideálním řešením je sklolaminátový povrch ve spojení s precizně vyrobenými a namontovanými klempířskými prvky. Sklolaminát odolává agresivnímu prostředí chovu, je pevný a zvládá i trochu hrubší zacházení, kterého býváme svědky při mytí vysokotlakem nebo vyskladňování zvířat. Odolává vlhkosti a lze jej montovat beze spojů na požadované vzdálenosti. Ve spojení s kvalitními klempířskými prvky je dokonalou ochranou proti zatékání a pronikání vlhkosti do rastru stěny. 
Opravený rastr Biosky je připravený na nové ventilační klapky a nové opláštění, které bude odolávat agresivnímu prostředí a zvládne bez potíží mytí tlakovou vodou a hrubší zacházení. Tím obkladovým materiálem je vhodný sklolaminát.
Stěna opláštěná sklolaminátem, přisávací štěrbiny opatřeny nerezovou mřížkou a spodní klempířský prvek okapnička vymezující výšku budoucího fabionku. Vyhotovení vnitřního soklíku – fabionku z kvalitního materiálu je velmi důležité pro životnost a mechanickou a chemickou odolnost tohoto stavebního prvku. Kvalitní fabionek zamezí pronikání vlhkosti a agresivních odpadů ke konstrukci dřevěného rastru, který by mohl velmi rychle degradovat.
Všechny stěny v chovných halách mají dveře a nějakou ventilaci. Tyto stavební otvory je rovněž třeba velmi precizně opravit. Ideálně rovněž materiály odolávajícím agresivnímu prostředí. U dveří platí, že nejlepší je nerez, v horším případě pozinkovaná konstrukce. Dveřní výplň by měla být také z tepelně izolační panelů. Když se tepelně izolují stěny, tak nechat dveře nezaizolované je krátkozraké. V součinnosti s montáží opláštění a oprav stěn Bios haly je velmi důležitá součinnost s odborníky zajišťujícími novou vzduchotechniku pro nový provoz, protože je třeba předem připravit kotvící prvky – výměny v rastru - ať už pro ventilační klapky nebo srážeče nebo i jiná vzduchotechnická zařízení.
Nerezové dveře s výplní z PUR panelů 60 mm a vedle srážeč vzduchu na ventilační ch štěrbinách.
Poslední stavební, ale neméně důležitou konstrukcí je podhled haly. Bios hala má obrovskou výhodu v tom, že je krov tvořen dřevěnými vazníky s osovou vzdáleností cca 1,2 m. To umožňuje investorovi vybírat z obrovského spektra různých matriálů vhodných pro montáž podhledu. Všeobecně se dá říci, že čím hustší možnost kotvení, tím větší výběr materiálu, protože lze vybírat i z velmi lehkých variant podhledů. Nejčastěji se používají PUR nebo PIR panely s různými povrchy, které mají ve svém jádru izolační materiál, viz. předchozí čísla Drůbežáře. Dalším často používaným materiálem jsou různé trapézové plechy. Ideálním je hliník, ať už v přírodním provedení nebo v barevném provedení. A proč hliník? Podívejte se do starých plechových hal, čím jsou opláštěny a jak dlouho to opláštění v halách je. Ano, je to hliník a je tam desítky let. Je pravda, že je mnohdy již velmi poškozený, ale jiný plech (vyjma nerezu) by takovou zátěž agresivního prostředí nevydržel. Dalším vhodným používaným materiálem pro vazníky hal typu Bioska může být opět sklolaminát. Tentokrát ve formě vlnité šablony nebo ve formě trapézu a to proto, aby unesl tepelnou izolaci, která je naprosto nezbytná pro správné fungování dhledu, a nejenom jeho.
Podhled z přírodního hliníku s klempířskými prvky oplechováním ventilátorů. Klempířské prvky jsou z hliníkového plechu lakovaného. Na podhled se dá použít i vlnitý sklolaminát.
Rekonstrukce chovných objektů nejenom pro drůbež – podhledy a stěny
Vybrat druh a navrhnout správnou výšku tepelné izolace není tak úplně jednoduché, jak by se mohlo zdát. Kvalita a celková výška tepelné izolace bude ovlivňovat mikroklima ve stáji. Nedostatečná, nebo chybějící tepelná izolace je mimo jiné příčinou vzniku kondenzátu na podhledu a jeho skapávání do podestýlky. A každý chovatel ví, jak brojlerům vyhovuje vlhká podestýlka… V kritických letních vedrech společně s aktivně odvětrávaným půdním prostorem izolace napomáhá od přehřívání chovného prostoru, ale o tom jsem psal na začátku. Je tedy vidět, jak vše se vším souvisí. Chovná hala je jeden stavebně technologický organismus. Pokud je tento organismus zdravý, tak produkuje zdravá a silná zvířata, která mají vyšší hodnotu. Pokud bude selhávat jedna z částí budovy (je jedno, jaký je to typ haly) ať už ve stavební nebo technologické části, bude selhávat celý chov a s tím i jeho ekonomika, protože drobná stavení závada může mít za následek zhoršené zdraví zvířat. Ale o tom by mohli více informovat veterináři.
Takto vypadá nově zrekonstruovaný interiér chovné haly BIOS pro prasata. Vedlejší snímek ukazuje tu samou halu před rekonstrukcí. Inspirujte se a rekonstruujte Biosky i pro chovy brojlerů. Stojí to za to!
Všem zájemcům o rekonstrukci, opravu nebo jenom záměr opravy střechy, krovu nebo celé haly poskytujeme BEZPLATNÉ a NEZÁVAZNÉ poradenství. Kontaktujte nás na číslech 722 689 388 Kotačka Miloš nebo 721 207 099 Kotačková Lenka.
